1. kapitola - 1992/93 Návrat mezi krajskou elitu 

1992/93     Návrat mezi krajskou elitu

Začátek 90. let můžeme bez nadsázky označit za období vzestupu staňkovského fotbalu. Do ideálních fotbalových let se dostávala silná generace odchovanců (Výrut, Smazal, bratři Stauberové), do týmu skvěle zapadly posily z Horšovského Týna (Tesař, Steinberger, Jakl), do formy se dostali dlouholetí zkušení hráči týmu (P. Cenefels, Wendl, Landštof, Sellnar) a o slovo se hlásila nastupující mladá generace (Vacík, Berka, Řeháček, Vlček). To vše se odehrávalo pod trenérským vedením Miroslava Charváta, jemuž asistoval Josef Sokol a vedoucím mužstva byl Bohuslav Berka. Tedy trojice opor úspěšného divizního týmu Staňkova ze 70. let.

V roce 1991 Staňkov po letech marného snažení a sérii 2. či 3. míst konečně vyhrál I. B třídu a o rok později doslova prolétl I. A třídou. Po osmi letech se tedy tým vrátil mezi krajskou elitu, do soutěže s názvem oblastní přebor (kde společně hrály týmy z Plzeňska i Karlovarska). Úspěšné období v roce 1991 podtrhlo i vítězství v Západočeském poháru a účast v prvním kole celostátního Českého poháru, kde Staňkov prohrál doma 0:1 s Příbramí.

Mezi fanoušky, hráči a koneckonců i ve vedení klubu převládal před startem oblastního přeboru optimismus. Mužstvo bylo dobře sehrané a dostatečně zkušené, základní sestava byla velice silná, ale možná i proto, že v I. A třídě se týmu vyhýbala zranění i další absence, se trošku podcenila šíře kádru. Před sezonou 1992/93 došlo jen k minimálním změnám, z Holýšova přišel rychlonohý záložník Robert Havelka, trenéři zkoušeli do kádru zapracovat také jistého Chaloupku z Xaverova, který trávil vojnu v Holýšově, ale ten toho moc nenahrál. Brankář Vladimír Sellnar se rozhodl nastupovat již jen za béčko, a tak se o post mezi tyčemi měli střídat Ladislav Čaba a Petr Vacík.

První zápas přeboru jel Staňkov odehrát do Chanovic, v brance nastoupil teprve osmnáctiletý Vacík, a vyjádřeno sportovním klišé - tým tam zaplatil nováčkovskou daň, když prohrál 1:2 (za nerozhodného stavu neproměnil penaltu). Ale v domácí premiéře proti Slavii Karlovy Vary, která právě spadla z divize - kde před lety bývala i soupeřem Staňkova - odehrál tým hodně povedený zápas a vítězství 3:1 ukázalo, že mužstvo skutečně má na to, aby se rovnocenně poměřovalo se soupeři i na vyšší úrovni. V úvodní části sezony Staňkov předváděl zejména na domácím hřišti velmi dobrý fotbal, dokázal zdolat další ostřílené soupeře a určitě fanoušky potěšil. S postupem podzimu ale přišel pokles formy, některé klíčové hráče postihlo zranění a ukázalo se, že s početností kádru je to trochu horší. Museli tedy narychlo nastupovat dorostenci i hráči z B mužstva a proti velmi silným protivníkům jako třeba VTJ Karlovy Vary B nebo Mariánské Lázně (v závěrečném utkání podzimu nastoupila doslova neuvěřitelně slepená sestava) vyšel Staňkov naprázdno i doma. V posledních pěti zápasech první poloviny mužstvo nezískalo ani bod a bylo jasné, že nováčka čeká boj o záchranu v soutěži.

V průběhu zimní přestávky došlo k trenérské výměně, po téměř třech letech odešel Miroslav Charvát a nahradil jej jiný bývalý hráč Staňkova proslulé divizní éry Ladislav Doležal. Ten měl za sebou několik vydařených let práce s dorostem a dalo se očekávat, že bude do sestavy postupně zapracovávat mladé hráče.

Boj o záchranu ovšem vyžadoval zkušenosti. Důležité bylo, že se oddílu podařilo udržet záložníka Petra Cenefelse, o jehož služby měly v zimě zájem mohutně posilující a v tabulce se čtyřmi body poslední Domažlice. Do sestavy přišel z B mužstva obránce Karel Malík, z rezervy se vrátil další třicátník Josef Landštof a právě on se zapsal mezi střelce v úvodním utkání jara proti Chanovicím. Petr Cenefels odehrál jaro ve velmi dobré formě, postaral se o několik důležitých gólů, například sám dvěma pěknými střelami z dálky rozhodl zápas proti ČSAD Plzeň. Jenže boj o záchranu trval až do samého konce. Tým hodně srážely neúspěchy na hřištích soupeře, nepodařilo se zvládnout ani velmi sledované okresní derby v Domažlicích. Po domácí prohře 1:2 s Rapidem Plzeň to už bylo velmi nahnuté, jenže pak Staňkov v omlazené sestavě vydoloval doslova zlatý bod na hřišti postupující VTJ Karlovy Vary B, kde podal vynikající výkon brankář Vacík, a těsné domácí vítězství s Nýrskem o týden později přineslo záchranu.

Památný zápas

Staňkov: Vacík - Vlček, Tesař, Steinberger (60. L. Stauber), H. Berka - Výrut, Petr Stauber, P. Cenefels (60. Smazal), Havelka - Wendl, Jakl (83. Chaloupka).